Méně peněz za jídlo: jak plánovat nákupy

Za jídlo se utrácí méně snadno než za řadu jiných věcí, protože bez něj se obejít nedá. Přesto se dá ušetřit bez hladovění a bez toho, aby si člověk odepíral všechno, co má rád. Rozhoduje hlavně plánování a omezení plýtvání.

Největší částka nemizí u nejdražších potravin, ale v koši. Jídlo, které se vyhodí, je nejdražší jídlo ze všech.

Kam peníze za jídlo odcházejí

Prvním krokem je zjistit, kolik domácnost za jídlo skutečně vydá. Vyplatí se měsíc zapisovat všechny nákupy potravin, včetně drobných cest do obchodu. Teprve pak je vidět, kde se dá ubrat.

Často se ukáže, že velkou část spotřebují opakované malé nákupy. Člověk jde do obchodu pro jednu věc a odnese pět dalších. Tyto cesty jsou pohodlné, ale drahé.

Druhým zdrojem výdajů je hotové jídlo a občerstvení mimo domov.

Plán jídelníček na týden

Plán jídelníčku je základ úspory. Nestačí si říct, co se bude vařit. Vyplatí se naplánovat i to, z čeho se uvaří zbytky. Kuře v neděli, vývar v pondělí a těstoviny v úterý využijí jednu surovinu třikrát.

Do plánu patří i dny, kdy se nevaří. Nikdo nemá energii vařit každý den a snaha o dokonalý týden končí objednávkou jídla. Lépe funguje týden s jednou nebo dvěma jednoduchými večeřemi.

Sezona hraje velkou roli. Zelenina a ovoce v sezoně bývají levnější a chutnější než dovážené. Zmrazená zelenina je vhodná mimo sezonu a vydrží dlouho.

Nákupní seznam a jeho síla

Seznam psaný podle plánu zabrání nákupům navíc. Pomáhá i rozdělit nákup na dvě části: trvanlivé potraviny jednou za delší dobu a čerstvé věci častěji v menším množství.

• trvanlivé potraviny nakupovat méně často a ve větším,
• čerstvé potraviny nakupovat podle plánu na dva až tři dny,
• nákup nedělat v hladu a bez seznamu,
• využívat letáky, ale jen na věci ze seznamu.

Letáky svádějí k nákupům, které by člověk jinak neudělal. Akce je výhodná jen u potravin, které skutečně spotřebujete.

Vyplatí se také držet doma základní zásobu, například luštěniny, rýži a těstoviny. Z těchto surovin se dá uvařit jídlo i ve chvíli, kdy do obchodu nejde.

Kde ušetřit a kde raději ne

Úspora má smysl u věcí, které se dají nahradit. Sáčkové polévky, sladké nápoje a sladkosti představují velkou část výdajů bez velké výživové hodnoty. Nahradit je vodou a domácí svačinou je jednoduché.

Naopak nevyplatí se šetřit na kvalitě základních potravin, které tvoří jídelníček každý den. Zkažená nebo nekvalitní surovina se nedá zachránit a často skončí v koši.

Rozdíl mezi domácím a hotovým jídlem bývá největší úspora. Uvařit větší množství a část zmrazit je levnější i rychlejší než kupovat oběd.

Skladování a méně plýtvání

Plýtvání vzniká na dvou místech: v lednici a při vaření. V lednici je nutné udržovat pořádek, aby člověk viděl, co má spotřebovat dřív. Pomáhá pravidlo, že nové potraviny jdou dozadu a starší dopředu.

Při vaření se vyplatí využívat zbytky. Uvařené brambory se hodí do salátu, zeleninové odřezky do vývaru, starší pečivo na topinky. Chléb, který zbyl, lze zmrazit a použít později.

Zmrazování je velký pomocník. Porcované maso, vývar nebo hotové jídlo v krabičkách ušetří čas i peníze. Důležité je popsat obal datem, aby se obsah neztratil v hloubce mrazničky.

Modelový příklad domácnosti

Ilustrační příklad: čtyřčlenná domácnost utratila za jídlo měsíčně zhruba deset tisíc korun. Po měsíci zapisování zjistila, že asi dva tisíce z toho padly na drobné nákupy a hotové jídlo.

Domácnost zavedla týdenní plán, jeden velký nákup a domácí vaření s mražením zbytků. Po dvou měsících utrácela řádově o pětinu méně a jídlo vyhazovala jen minimálně. Čísla jsou smyšlená, princip ale vychází z běžné zkušenosti.

Nebylo potřeba měnit jídelníček k horšímu. Změnilo se jen to, kdy a jak se nakupovalo.

Můj tip: Doporučila bych začít jediným krokem, totiž týdenním plánem a seznamem. Zbytek úspor se postupně přidá sám, když člověk uvidí, co mu doma zůstává.

Časté otázky

Jak začít šetřit za jídlo?

Nejprve měsíc zapište všechny nákupy potravin. Potom zaveďte týdenní plán jídelníčku a jeden větší nákup podle seznamu. Tyto dva kroky obvykle ušetří nejvíc a nezaberou mnoho času.

Vyplatí se nakupovat ve slevách?

Jen u potravin, které skutečně spotřebujete. Sleva na věc, kterou vyhodíte, je ztráta. Vhodné je sledovat letáky před psaním seznamu, ne po cestě do obchodu.

Jak neplýtvat potravinami?

Udržujte pořádek v lednici a dávejte starší potraviny dopředu. Zbytky využívejte do dalších jídel a hotová jídla zmrazujte. Pomáhá i nakupovat menší množství čerstvých věcí častěji.

Dá se ušetřit i na masu a mléčných výrobcích?

Ano, pokud se změní poměr v jídelníčku. Luštěniny, vejce a zelenina nahradí část masa a sníží náklady. Nejde o to maso vyřadit, ale zařadit ho v menším množství a využít ho celé.

Zdroje

• Český statistický úřad – indexy spotřebitelských cen potravin
• Ministerstvo zemědělství ČR – informace k plýtvání potravinami