Jsou olivové oleje ze Španělska nejlepší? Často ano, ale ne automaticky

Olivové oleje ze Španělska patří k nejrozšířenějším a mnohé jsou výborné, protože Španělsko je největším producentem olivového oleje na světě. Země původu ale kvalitu sama nezaručí. Rozhoduje kategorie oleje, odrůda oliv, datum sklizně a to, jak se s olejem zacházelo. Extra panenský olej z čerstvé sklizně z Andalusie bude jiný než směs neznámého původu se stejným nápisem.

Kolem olivového oleje koluje řada představ, které při nákupu matou. Projděme ty nejčastější.

Omyl: „ze Španělska“ znamená vždy prvotřídní olej

Španělsko produkuje obrovské množství oleje, od špičkových malých lisoven po průmyslovou výrobu. Na regálech najdete oleje, které vynikají, i ty, které jsou průměrné. Nápis „vyrobeno ve Španělsku“ nebo „španělský olej“ říká jen to, kde olivy rostly nebo kde se olej zpracoval.

Spolehlivější vodítko nabízí chráněné označení původu, které garantuje oblast a způsob výroby. Mezi známé španělské oblasti patří Andalusie s Jaénem, Katalánsko nebo Extremadura. Takové označení najdete na etiketě jako zkratku nebo logo Evropské unie.

U olejů bez něj je lepší řídit se dalšími údaji.

Pro začátek se vyplatí koupit dvě menší lahve různých odrůd a ochutnat je vedle sebe. Rozdíl vás možná překvapí a rychle zjistíte, co vám chutná.

Omyl: všechny oleje „extra virgin“ jsou si rovné

Extra panenský olivový olej je nejvyšší kategorie. Musí být získán jen mechanicky, bez chemických rozpouštědel a s nízkou kyselostí, a nesmí mít senzorické vady. To je ale spodní hranice kategorie, ne strop.

Mezi dvěma extra panenskými oleji může být velký rozdíl ve vůni, chuti i obsahu prospěšných látek. Čerstvý olej z mladých zelených oliv je výrazně trávový, hořký a pálivý. Olej ze zralých plodů je jemnější a ovocnější. Oba mohou být kvalitní, jen se hodí na něco jiného.

Omyl: hořký a štiplavý olej je zkažený

Hořkost a štiplavost v krku jsou u čerstvého extra panenského oleje znakem kvality. Souvisí s obsahem polyfenolů, látek, kterým se připisují příznivé vlastnosti. Typické jsou třeba pro španělskou odrůdu picual.

Zkažený olej poznáte jinak. Voní po starých oříšcích, vosku, plísni nebo octu, chutná mastně a ploše. Takový olej už na salát nepoužívejte.

Omyl: stačí kontrolovat datum minimální trvanlivosti

Datum minimální trvanlivosti bývá nastaveno zhruba na rok a půl až dva roky od plnění. Neříká ale, kdy byly olivy sklizeny. Olej se může plnit z nádrží i měsíce po lisování.

Nejvíc vypoví datum sklizně, které kvalitní výrobci na etiketu uvádějí. Olej je nejlepší do roka od sklizně. Pokud datum sklizně chybí, vybírejte olej s co nejvzdálenějším datem minimální trvanlivosti.

Omyl: na smažení a pečení se olivový olej nehodí

Extra panenský olivový olej snese běžné restování a pečení, protože je stabilní díky složení mastných kyselin a antioxidantům. Pro krátké restování zeleniny nebo masa ho klidně použijte.

Je ale škoda drahý a výrazný olej používat na dlouhé smažení. Jemná aroma teplem zmizí a pro hluboké smažení existují levnější tuky. Nejlepší oleje si nechte na hotová jídla, saláty nebo k chlebu.

Omyl: světlý olej je lehčí a zdravější

Označení „light“ nebo „lehký“ se u olivového oleje netýká energie, ale chuti a barvy. Takový olej je obvykle rafinovaný a smíchaný s malým podílem panenského oleje. Má stejně kalorií jako jakýkoli jiný olej, jen méně výraznou chuť a méně prospěšných látek.

Barva ostatně o kvalitě moc neřekne. Zelený odstín souvisí s odrůdou a zralostí oliv, zlatavý olej může být stejně kvalitní. Profesionální degustátoři proto ochutnávají z tmavých modrých skleniček, aby je barva neovlivnila.

Pokud hledáte jemnou chuť, sáhněte raději po extra panenském oleji ze zralých oliv. Získáte mírný olej, který si zachová to, co dělá olivový olej olivovým olejem.

Co platí o výběru a skladování

Při nákupu se dívejte na kategorii, původ, odrůdu a datum sklizně. Olej v tmavé skleněné lahvi nebo plechovce je před světlem chráněný lépe než v čiré lahvi vystavené v regálu na slunci.

Doma skladujte olej v chladu, ve tmě a dobře uzavřený, nikdy ne vedle sporáku. Otevřenou lahev spotřebujte během několika týdnů, maximálně měsíců. Lednice není nutná, olej v ní zhoustne a zkalí se, což není na závadu, ale je to nepraktické.

Chuť si vyzkoušejte. Nalijte trochu oleje do malé sklenky, ohřejte ji v dlani, přivoňte a pak ochutnejte. Brzy rozpoznáte, který typ vám vyhovuje.

Můj tip: Doporučila bych mít doma dva oleje. Levnější extra panenský na každodenní vaření a menší lahev výrazného oleje z čerstvé sklizně na saláty a k chlebu. Ten pak spotřebujete rychleji a užijete si ho v nejlepší kondici.

Zdroje

• Státní zemědělská a potravinářská inspekce
• Mezinárodní rada pro olivy
• Ministerstvo zemědělství ČR